V České republice, stejně jako v mnoha jiných vyspělých zemích, každoročně přibývá případů, kdy oční lékař konstatuje u svého pacienta úplnou či praktickou
slepotu. Nárůst zrakově postižených je zapříčiněn zvyšujícím se výskytem
civilizačních chorob, především cukrovky, různých úrazů díky motorismu, oblibou
extrémních adrenalinových sportů a v neposlední řadě vrozenými vadami a také stále se snižující hmotností nedonošených dětí, které je možné zachránit,
ale bohužel ne vždy úplně zdravé.
V naší zemi je okolo 150 až 200 tisíc zrakově postižených lidí, z toho úplně nevidomých asi 10
000. (Vodících psů u nás slouží asi 700. Procento používání psů vodičů je
tedy zatím nižší než ve většině zemí Evropské unie nebo ve Spojených státech. Je
to zapříčiněno hlavně existencí bývalé „železné opony“, která nepropouštěla
informace a na metodiku výcviku jsme si tu museli přijít sami formou pokus-omyl, což bylo zdlouhavé.)
Prostřednictvím svého nejdůležitějšího smyslu – zraku – člověk přijímá až 80% – 90% všech informací. Proto ztráta zraku změní lidský život od samého základu.
Každý z nás se určitě setkal s nevidomým a každého jistě napadlo, jak by
reagoval on sám na podobnou ránu osudu.
Po překonání prvního šoku ze ztráty zraku či šoku rodičů, že jejich dítě bude žít „ve tmě“, začne většina postižených přemýšlet o způsobu zapojení se do normálního života, o získání samostatnosti, o tom, jak být co nejméně závislý na svém okolí, rodině, zkrátka jak žít smysluplný důstojný život i s tímto vážným handicapem.
Za pomoci rozumné rodiny, která svého zrakově postiženého člena pobízí k samostatnosti a dodává mu sebedůvěru, místo aby ho v dobré víře přemrštěně opečovávala, za pomoci vlastní píle a odhodlání, za pomoci odborných pracovníků tyfloservisů a podobných organizací, které se nachází v každém regionu, nejrůznějších škol, za pomoci nás všech – informovaných spoluobčanů – a za pomoci uváženého využití všech dostupných kompenzačních pomůcek (mezi něž patří i vodící pes) může každý zrakově postižený člověk žít hodnotný, spokojený život a v mnohém obohatit i nás „zdravé“.